Poézia z Kríža

Kategória: Poézia z Kríža

Angelus Silesius

(Johannes Scheffler, 1624 – 1677)

CHERUBSKÝ POUTNÍK



PERLA Z ROSY

Z tvé krve, Kriste můj, tak jako v ústřici
v mém srdci zrodila se perla zářící.

***

BŮH TO UČINIL

PRO JEDNO POLÍBENÍ

Co chce tu Boží Syn, že pod ranami sténá
a že tak těžký kříž si vkládá na ramena,

že k smrti trápí se, an bolu konce není?
Věř, nehledá tím nic – jen tvoje POLÍBENÍ.

***

NÁDHERA KRISTOVA

V TOMTO SVĚTĚ

Má třtinu za žezlo, spleť trnů za korunu
a hřeby za šperky, kříž smrti místo trůnu,

krev za purpurný háv a vrahy za dvořany,
zevlouny za čeleď; a holdem jsou mu rány,

žluč vínem, hudbou řev, jenž drásá jeho sluch.
Hle – nádhera, jíž zde je obklopován Bůh.

***

TO NEJSLADŠÍ

Je sladký vinný mošt a sladký je med včely
a sladký chléb, jenž dán byl z nebe Izraeli.

Je sladké, k serafům co věčně z Božství vane;
leč rány lásky Tvé jsou NEJSLADŠÍ, můj Pane!

***

NEJLEPŠÍ JISTOTA

Spi, moje duše, ty, jež v ranách Přemilého
jsi našla jistotu a pokoj srdce svého.

***

VYNIKAJÍCÍ LÁSKA

Je k nepochopení ta láska, pro niž Pán
se zrodil, aby mně byl za Ženicha dán.

A zdali vůbec kdy, má duše pochopíš,
že mezi zlotřilci chtěl pro mne strpět kříž?

***

MUSÍŠ BÝT KŘIŽOVÁN

Když toužíš v nebesích se těšit růžemi,
dřív trny všemi drán být musíš na zemi.

***

KVÉST I POD TRNY

Kdo v kříži, bolestech a žalu neuvad
a jako růže kvet, chci blaženým ho zvát.

***

KŘÍŽ PŘINÁŠÍ

RADOST I BOLEST

Kříž přináší ti bol a kříž i blaženost:
bol jenom do času a blaho na věčnost.

***

PRAVÁ LÁSKA JE STÁLÁ

Měj Boha v lásce vždy, byť žal tě tiskl dolů;
kdo ze srdce má rád, ten miluje i v bolu.

***

SVATÍ NETRUCHLÍ

Jsou praví světci: těch se netknou strasti vnější
a chválí Boha vždy, i v trýzni nejtemnější.

***

KDO BYDLÍ

V RANÁCH KRISTOVÝCH

Duch, který radostným je shledán ve dnech zlých
a klidným v době hrůz, dlí v ranách Kristových.

***

KŘÍŽ ZKOUŠÍ LÁSKU

Jak zlato ve výhni když do ryzosti taje,
tak v kříži čistota tvé lásky zkoušena je.

***

KŘÍŽ ZJEVUJE,

CO JE SKRYTO

Jen mírou radosti chceš zkusit duši svoji?
Až kříž ti ukáže, zač tvoje nitro stojí!

***

UTÍKAJÍCÍMU OD KŘÍŽE

Věz, dítě mé, že ti, kdo Pánu blízcí jsou,
přec nespočívají Mu stále na prsou.

Být nejvíc milován znamená trpět kříž.
Jen v žalu, ve smrti Mu nejblíže být smíš.

***

I TY MUSÍŠ

PRO NĚJ ZEMŘÍT

Co pro tě znamená smrt Krista samého,
když dosud nezemřels ty sám v Něm pro Něho?

***

VNĚJŠÍ TI NEPOMŮŽE

Kříž na Golgotě, věz, tě před zlým nezachrání,
když nejsi niterně sám ukřižován na ní.

***

TAM JE TO JINAK

Zde visí na kříži – tam sedí na trůnu,
zde věnec trnový – tam nese korunu,

zde zbit a utýrán – tam vládne nad vším časem,
zde neotvírá úst – tam mluví jasným hlasem.

Zde žal – tam radost. Nuž, jen vzchop se v srdci svém:
když trpíš sám ten kříž – i tys tím vítězem.

***

HOJIVÁ RÁNA

Z té rány, kterou svět až do srdce mu vťal,
svou živou vodu, krev mi Kristus daroval.

Když přijímám ten dar, pak hojí se mé rány,
vždyť v Něm je pravý lék a balzám nepoznaný.

***

NA HŘÍŠNÍKA

Bdi, prozři, křesťane. Viz, jako pelikán
ti z nitra svoji krev a vodu dává Pán.

Když ústa otevřeš a přijmeš obé s díkem,
pak zdráv a obživen jsi tímže okamžikem.

***

POD KŘÍŽEM

NEJLEPŠÍ STANOVIŠTĚ

Krev, která vytryskla z ran Jezu Krista Pána,
je rosa lásky, jíž jsou srdce svlažována.

Chceš býti orosen? A rozkvétati chceš?
Stůj věrně u kříže a bdi, ať neselžeš.


***

NA RÁNY JEŽÍŠOVI

Zřím rány Kristovy co Nebes věčné brány,
jež v pěti místech jsou i pro mne zotvírány.

Tak, abych přímo směl se k Bohu připojit,
chci těmi ranami až k srdci lásky jít.



***

Svätý Ján z Kríža

(1542 – 1591; cirkevný učiteľ – Doctor Mysticus)

PASTÝŘ JE SÁM

Pastýř je sám, trápí se samotou.
Vzdálený radosti je bez potěchy.
Jen k pastýřce se nesou jeho vzdechy
a duši svou má láskou ztrápenou.

Nepláče nad láskou, jež zraňuje
a nářky se mu malicherné zdají,
třebaže jeho srdcem pronikají.
Pláče, protože zapomenut je.

Nad myšlenkou, že zapomenut je
od sličné pastýřky, mu srdce puká
a v cizí zemi podstupuje muka
jak nitro zraněno má do krve.

Tu praví pastýř: Běda tomu je,
kdo před mou velkou láskou vzdaluje se
a přítomností mou se těšit nechce.
Své srdce zraněno má do krve.

Pak rozhodne se, když čas uzraje,
vystoupit na strom, rozpřáhnouti paže
a mrtev zůstat tam, jak láska káže
srdci, jež zraněno má do krve.

***